Nové technologie v léčbě 2023

28. 12. 2023

Martin Žídek

Featured image

Novinky v nefaktorové léčbě, rebalanční terapie, genová terapie či umělá inteligence. O těchto i dalších tématech se mluvilo na workshopu o nových technologiích v léčbě vzácných krvácivých onemocnění, který proběhl v portugalském Lisabonu 3.-5.11.2023.

Novinky v nefaktorové léčbě, rebalanční terapie, genová terapie či umělá inteligence. O těchto i dalších tématech se mluvilo na workshopu o nových technologiích v léčbě vzácných krvácivých onemocnění, který proběhl v portugalském Lisabonu 3.-5.11.2023.

Nefaktorová léčba

Tento typ léčby přitahuje největší pozornost naší komunity již několik let, a to zcela oprávněně. Jde o typ léčby, při které se do těla pacienta nedoplňuje chybějící faktor, ale jiné látky, které dokáží zastat jeho funkci v kaskádě srážení krve. Hlavní výhodou tohoto typu léčby je podání formou podkožní injekce s poměrně dlouhými intervaly mezi dávkami (1, 2 či 4 týdny).

V tuto chvíli je na našem trhu dostupný přípravek s látkou Emicizumab, který je určený pro léčbu těžké formy hemofilie A, a to i pro pacienty s inhibitory proti standardnímu faktoru VIII. Tento přípravek dokáže v těle vyvolat stejný efekt, jako kdyby měl člověk hladinu faktoru VIII na úrovni 10%-15%, a to bez jakéhokoliv kolísání v období mezi jednotlivými dávkami.

V tuto chvíli probíhá výzkum na téma použití tohoto přípravku i u dalších skupin pacientů - konkrétně u žen trpících hemofilií A, a u pacientů se středně těžkou či lehkou formou hemofilie A. Ačkoliv dostupná data jsou u těchto skupin pacientů velice omezená, jejich analýza zatím naznačuje, že by i pro ně mohl být tento přípravek vhodný.

Stejně tak výsledky prvních výzkumů ukazují, že by tento přípravek mohl být účinný i pro pacienty s von Willebrandovou chorobou typu 2N a 3.

Probíhá také vývoj zcela nové generace léčiv tohoto typu. Zatímco látka první generace byla humanizována z 90%, a mohla tak ve vzácných případech způsobit reakci imunitního systému, jsou přípravky z druhé generace už zcela přizpůsobeny lidskému organizmu.

Nejdále je přípravek s látkou Mim8, který se v tuto chvíli nachází už ve třetí fázi klinických zkoušek a pokud půjde vše podle plánu, mohl by být schválený k použití na konci příštího roku. Ve srovnání s Emicizumabem by měl umožnit podání ještě menšího objemu léčiva a jeho účinek by měl odpovídat hladině faktoru cca 20%-30%.

Další nadějnou látkou je NXT007, která má v tuto chvíli za sebou zkoušky na zdravé populaci. Slibuje poločas (doba, za kterou množství účinné látky v těle pacienta klesne na polovinu) až 10 týdnů a odpovídající hladinu faktoru až v rozmezí 30%-40%. V tuto chvíli probíhá fáze 1/2 klinických zkoušek.

Rebalanční léčba

Přípravky z kategorie rebalanční léčby mají zcela odlišný mechanismus působení, založený na snižování hladiny proti-srážlivých látek v těle pacienta. Blíže jsme mechanismus jejich působení vysvětlovali v článku o loňském ročníku workshopu.

Zatímco u přípravku Concizumab se očekává jeho schválení v první polovině příštího roku, u přípravku Fitusiran došlo k prodloužení fáze 3 klinických zkoušek. Půjde o první přípravky s podkožním podáním, které budou účinné i u hemofilie B. Mechanismus jejich působení však s sebou v ojedinělých případech může nést zvýšené riziko vzniku trombózy, proto se dá očekávat, že k indikaci budou lékaři přistupovat velice obezřetně s přihlédnutím k anamnéze a potřebám konkrétního pacienta.

Třetím přípravkem z této kategorie je SerpinPC, který se zatím nachází ve fázi 2 klinických zkoušek. Určitě se jej vyplatí dále sledovat, v dané kategorii léčiv by mohlo jít o variantu s nejmenším množstvím možných nežádoucích účinků.

Profylaxe pro von Willebrandovu chorobu

Oproti minulému roku přibylo množství informací o přípravcích určených pro pacienty s von Willebrandovou chorobou. Kromě už zmíněné studie o možném použití Emicizumabu jsou momentálně ve zkoumání zcela nové látky, které by mohly nabídnout srovnatelné pohodlí z hlediska způsobu aplikace (podkožní injekce) i dávkování.

Mezi zmiňovanými látkami byly KB-V13A12, SyntoPlates a VGA039. Jejich výzkum se zatím nachází spíše v rané fázi laboratorních pokusů.

Další vzácná krvácivá onemocnění

Naděje svítá i pacientům se vzácnějšími krvácivými onemocněními, jako je Glanzmannova trombastenie. Ve fázi 1/2 klinických zkoušek se nyní nachází látka HMB-001, která by mohla fungovat jako profylaxe pro pacienty s tímto onemocněním.

Genová terapie

Největší prostor byl během celého workshopu věnován tématům spojeným s genovou terapií. Je vidět, že tato problematika v mnoha zemích na západ od nás přechází z roviny sci-fi do skutečného života pacientů.

Aktualizovaná data potvrzují dřívější pozorování, že genová terapie přináší v tuto chvíli největší naději pacientům s hemofilií B. Stále se zdá, že hladina faktoru IX se i delší dobu po aplikaci ustálí na terapeuticky významných hladinách a neklesá tak rychle, jako v případě použití této terapie u hemofilie A a faktoru VIII.

Stále však platí, že je tento typ léčby spojen s mnoha otázkami, na které budou odborníci hledat odpovědi ještě mnoho let. Většina pacientů vykazuje po aplikaci zvýšené hladiny jaterních testů a je nutné nasadit u nich léčbu pomocí kortikosteroidů. Léčba také představuje značný zásah do života pacienta kvůli nutnosti podrobného zkoumání jeho stavu v prvních měsících po aplikaci, i kvůli nutným změnám v životním stylu (abstinence). V neposlední řadě je mnoho otázek spojených s úhradou této léčby, neboť její cena se pohybuje v řádu desítek miliónů korun na jednoho pacienta.

V tuto chvíli jsou v Evropě schváleny přípravky Hemgenix (hemofilie B) a Roctavian (hemofilie A).

V rámci workshopu prezentoval německý lékař zkušenosti s aplikací přípravku Roctavian u prvních dvou pacientů s hemofilií A. V Německu připravují podrobná pravidla, podle kterých se bude rozhodovat o úhradě genové terapie u konkrétních pacientů.

Závěr

Stále rozšiřující se možnosti léčby a různé typy léčivých přípravků kladou nové nároky na znalosti jak na straně lékařů, tak na straně pacientů. Lékař i pacient se musejí podílet na společném a informovaném rozhodnutí o volbě způsobu léčby, přičemž tato volba je ovlivňována nejen detailní znalostí anamnézy konkrétního pacienta, ale i informacemi o jeho životním stylu a dalšími faktory. Mezi lékařem a pacientem tak musí probíhat otevřený dialog, který jako jediný umožní zvolit nejvhodnější terapii. Hlavním cílem terapie zůstává zvýšení kvality života pacienta se vzácným krvácivým onemocněním.

Za svaz se akce účastnil místopředseda Martin Žídek a lékařka z ostravského hemofilického centra MUDr. Radomíra Hrdličková. Veškeré náklady spojené s cestou hradilo Evropské hemofilické konsorcium (EHC).