Nadějná bílá stopa v Zubří
6. 3. 2018
ČSH
Jednou z důležitých rolí Českého svazu hemofiliků je bezesporu aktivní zapojení mladých hemofiliků do jeho činnosti. Děti mají své tábory, dospělí rekondiční pobyty. Ale co mezi tím? S blížícím se věkem dospělosti se již pro některé děti stávají tábory nezajímavé, mají jiné priority. A doufat, že se s nimi sejdeme za několik let na pobytu dospělých? Naivní představa. Vzniká zde tedy propast, kterou chceme společnými silami přemostit a dát tak možnost jedincům, kteří mohou být nadějí do budoucna. Nejenom v organizaci pobytů, ale třeba i vedením svazu, který je pro naši hemofilickou komunitu nepostradatelnou součástí.
Malá jiskřička naděje začíná svítat právě v této době. Na mezigenerační setkání dorazila skupina mladých, která se utvářela řadu let na hemofilickém táboře. Skupina, která si rozumí a má zájem se do aktivit svazu nadále zapojovat. Čas samozřejmě ukáže, ale svaz se těchto mladých nadějí nechce vzdát. Už na podzim v Praze byli někteří zapojeni do společného workshopu, na kterém se zrodil nápad strávit spolu několik dní tam, odkud si přináší ty nejlepší vzpomínky. Většina vzpomíná na Ondrášův dvůr, nyní RS Zubří na Vysočině, kde spolu s ostatními prožívají dobrodružné léto na hemofilickém táboře. Slovo dalo slovo, téměř všichni do jednoho navrhli termín a pro nás už bylo radostí dotáhnout vše do úspěšného konce. V rámci tohoto setkání jsme hovořili o zapojení mladých lidí do svazu, vzpomínali jsme na předešlé táborové léta a řešili jsme otázku, jakými tématy by se mladí rádi zabývali a co pro ně může svaz udělat. Tedy smysluplné využití času, které by mohlo být odrazovým můstkem a motivací k dalším společným setkáním a projektům dospívajících hemofiliků, jejich sourozenců i kamarádů.
Ostatně, přečtěte si postřeh účastníků samotných:
Po vydařeném táboře i mezigeneračním setkání hemofiliků v říjnu, nám naši drazí vedoucí připravili další akci. A to ZZ (Zimní Zubří) 2018. Začalo to organizačně náročným přesunem do táborového areálu. Ale všechno klaplo a my už seděli u večeře v plném počtu 14 lidí. Ty čtyři dny, co jsme zde strávili, se nesly ve sportovním duchu. Náročné a dlouhé výpravy na běžkách (asi 7 km), plavecké výkony (wellness), bitvy v laser game aréně spojené s psychickým vypětím v únikové místnosti. Po návratu do chatek nás čekal kulturní program v podobě společenských her, filosofických debat, filmů, fotek a pěveckých výkonů, při kterých nás doprovázely tři ukulele a dvě kytary. Setkání nás velice sblížilo, ikdyž bylo všude dost chladno. Ale nebylo to jen nízkou teplotou. Pokaždé, když se vidíme, utužíme náš kolektiv, z něhož by se většina chtěla zapojit do organizace příštích táborů, protože vedoucí, kteří pro nás tyto akce připravují, jsou pro nás vzorem. Neskutečně je obdivujeme a chtěli bychom kráčet v jejich stopách. Za náš kolektiv vděčíme především Janičce Kalábové a Martinu Bohůnovi, kteří se nám už od malička stále věnují i přesto, že nemají času nazbyt. O tyto setkání bychom nechtěli přijít, a proto doufáme, že se zase brzo uvidíme a věříme, že se připojí i ostatní, kteří nyní nemohli.
Marika, Ema, Verča, Eva, Patrik, David, Dan, Kryštof, Matěj, Ondra a Štěpán
Celá akce proběhla díky ochotnému přispění a podpoře společnosti Pfizer. Děkujeme!
