Dokumenty

Průkaz hemofilika, stanovy, výroční zprávy,
objednávky publikací apod.

Diskuse

Přidejte svůj názor
do diskuse

Naše akce

Informace o pořádaných akcích

Vytisknout

Co řeší svět


Světová hemofilická federace pořádá vždy v lichých rocích mezi řádnými výročními konferencemi tak zvané Globální fórum. Většinou v místě svého sídla – Montrealu – tak tomu bylo i letos. A téma? Bezpečnost a dostupnost léčebných preparátů. Zdá se, že už je vše dávno vyřešené, ale není.

Naštěstí se většina otázek už netýká naší republiky, ale něco přeci jen ano. Kardinální otázka posledního fóra zněla: má v době rekombinantních přípravků ještě budoucnost produkce těch plazmatických? Na toto téma se vedla dlouhá a mnoha argumenty podložená diskuse. Pro většinu lidstva světa bohužel stále ještě irelevantní, protože k adekvátní diagnostice a léčbě hemofilie má přístup jen 25 % potřebných, z nich je mnoho odkázaných jen na prostou plazmu, případně – v tom lepším příkladu – kryoprecipitát. Tři čtvrtiny lidí s hemofilií jsou tedy zcela mimo.

Přesto – nebo možná právě proto – je snaha o co největší bezpečnost plazmatických preparátů na místě. Země s velkou spotřebou a ještě větší potřebou totiž staví vlastní malé zpracovatelské kapacity s potenciálním rizikem. Jde hlavně o Indii, Rusko a Čínu, kde WFH vyjadřuje velkou obavu o spolehlivost jejich virové kontroly. V Evropě i Americe nebo Austrálii není třeba mít z kontaminace plazmatických derivátů obavy, tady existuje jistota, že dosud známé viry testování darované plazmy, testy zachytí. Ovšem běžné a dříve nebývalé cestování po světě s sebou zároveň nese větší riziko přenosu virových onemocnění tam, kde se dosud nevyskytovalo. Proto výrobní firmy věnují testování a bezpečnosti svých produktů obrovskou pozornost. Výsledkem je, že příjemci plazmatických koncentrátů ve vyspělých zemích – sem se počítáme i my – nemusejí mít obavy. Akutním nebezpečím pro nevyvinuté trhy zůstává především hepatitida E, západonilská chřipka a parvovirus. V rozvojových zemích se ročně sebere 45 miliónů jednotek plazmy, přitom dnes už není žádná země ve spotřebě plazmy soběstačná.

A co rekombinanty? Budou zřejmě hrát v blízké době stále větší roli, ale plazmatické výrobky asi nikdy plně nenahradí. Zdroje plazmy jsou téměř nekonečné a průmysl rekombinantů zatím nedokáže plně trh saturovat. V roce 2011 se ve světě spotřebovalo 8,1 bilionu jednotek Faktoru VIII. Rekombinanty vyrobené na bázi křeččích buněk jsou stále dražší než plazmatické a to hraje roli nejen u nás, ale i v mnoha – snad všech – dalších rozvinutých zemích světa.

Světová hemofilická federace je tedy přesvědčená, že soumrak výrobků pouze z plazmy ještě zdaleka nenastává. Ideální stav je takový, kdy si každý hemofilik – spolu se svým centrem – volí produkt sám. Bez vlivu regulátorů, tedy nejrůznějších institucí typu SÚKL nebo ministerstva a pojišťoven. K tomu je ale daleko všude ve světě, cenový faktor hraje až příliš velkou roli.

Světově uznávaným měřítkem úrovně léčby je spotřeba srážecích faktorů na jednoho obyvatele. V jedné z nejúspěšnějších zemí Irsku to bylo v roce 1996 1,5 IU Faktoru VIII, v roce 2003 3,5 IU a v roce 2012 8,12 IU. Pro porovnání u nás ve stejném roce 2012 4,0 IU. Spotřeba tedy neustále všude prudce roste a my na tom nejsme špatně. Velmi dobře je hodnocená úroveň vzdělání české hemofilické populace a vliv místní organizace na rozhodování státních institucí o léčbě. To považuje WFH za jeden z rozhodujících faktorů při výběru preparátů u každého jednotlivce. Vliv na výběr je třeba považovat za jednu z důležitých součástí lidských práv. Nic se ale nemá přehánět a tak americký způsob, kdy jednotliví výrobci mohou marketingově působit přímo na příjemce léčebných koncentrátů, se nesetkává s přílišným pochopením.

Závěr toho všeho? Vůbec na tom nejsme špatně v úrovni léčby, spotřeby koncentrátů, vlivu široké hemofilické veřejnosti na rozhodovací procesy. Volba každého jednotlivého preparátu má probíhat přísně individuálně, což centra u nás většinou praktikují. Klienti těch, kde takové zásady nectí, se mohou obrátit na svaz.

Plazmatické výrobky zdaleka nekončí, mají nezastupitelnou roli i pro další období. Kdo se tedy zatím k rekombinantním nedostal, není ničím ošizen.